Dne 6. dubna 2016 se pod organizační taktovkou společnosti Seminaria v prostorech pražského hotelu Barceló uskutečnila konference s příznačným názvem „Průmysl 4.0 – není na co čekat.“
Velkým plusem konference byla volba řečníků jak ze zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu, akademické sféry, zástupce průmyslové firmy, poskytnutí technického pohledu na příkladu virtualizace a velkých dat, zakomponování prvku financování a profesního nadhledu šéfredaktora průmyslového časopisu.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu inženýr Muřický uvedl téma a shrnul aktivity, které pro českou cestu Průmyslu 4.0 dělá stát. Vyzdvihnul nutnost informovanosti a angažovanosti veřejnosti a představil chystaný dokument Iniciativa Průmysl 4.0, který na objednávku MPO zpracovalo 87 odborníků ze soukromé, akademické i výzkumné sféry. Tito definovali mimo jiné konkrétní opatření, které jsou pro implementaci Průmyslu 4.0 v ČR nutné či vhodné (celkem 47 klíčových a dalších 140 podrobnějších, jak dále rozvinul vedoucí Iniciativy profesor Mařík). Jak posléze dodal inženýr Palíšek, ředitel společnosti Siemens v ČR, je třeba si uvědomit, že se jedná o iniciativu firem, nikoli státu, jehož úloha spočívá především v přizpůsobení prostředí do formy, která bude nárokům Průmyslu 4.0 odpovídat. Jedná se zejména o určení zodpovědnosti za digitální agendu, jasnou státní digitální strategii, stabilní širokopásmový internet. Stát nabízí firmám podporu například prostřednictvím daňového odpočtu na vědu a výzkum či na vzdělávání studentů.
Prezentace šéfredaktora časopisu MM Průmyslové spektrum inženýra Dvořáka uvedla účastníky do širších spojitostí. Shrnul, jak si stojí ČR, svět a průmysl obecně dnes, nastínil historický kontext i očekávání do budoucna. Upozornil na to, že se Průmysl 4.0 nebo jeho zahraniční alternativy stávají marketingovou propagandou a že pokud má nastat revoluce ve vztahu k průmyslu, tak musí přijít z akademického prostředí prostřednictvím transformace pracovního trhu do aktuálních podmínek.
Profesor Vladimír Mařík zmínil například fakt, že peníze pro implementaci Průmyslu 4.0 jsou k dispozici, jde jen o jejich správné nasměrování. Dále zdůraznil důležitost vyhovění požadavkům EU, co se týče strategie RIS III. Vyzdvihl nutnost soustředit výzkum a vývoj mimo jednotlivé podniky a seznámil účastníky se systémem inovačních testbedů. Jeden z nich vzniká i v budovaném komplexu ČVUT v Dejvicích, kde bude firmám umožněno na něm participovat. Nastínil výzvy, které před námi stojí, například v oblasti aplikovaného výzkumu, který se stane páteří celé implementace, či v oblasti vzdělávání (a nejen toho technického). V jeho pojetí stojíme na prahu kybernetické revoluce, pro kterou je digitalizace pouhou podmínkou.
Následoval výborný oběd plný zdravých potravin. Obsluha naštěstí automatizaci nepodlehla, během akce se o spokojenost účastníků staraly vstřícné asistentky.
Technologický náhled konferenci poskytl inženýr Kolář z výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii. Kromě praktického příkladu z oblasti virtualizace poskytla prezentace také poznatky z veletrhu EMO Milano 2015 a postojů, které vůči Industrie 4.0 zaujali firemní lídři konkrétních technických oborů. Odprezentoval Průmysl 4.0 spíše jako technickou evoluci směrem k pragmatickému zvyšování efektivity výroby.
CEO Siemens ČR, inženýr Palíšek, uvedl svou prezentaci upozorněním, že trend je jasný, záleží jen na nás, jak dalece na něm budeme participovat. Připomenul, že české firmy jsou velmi dobře technologicky vybaveny, v mnoha odvětvích se mezi nimi najdou světoví lídři. To ovšem ještě neznamená výhru – svou prezentací se mimo jiné snažil zasadit o vyjasnění toho, co je vlastně podstatou samotného konceptu, odkloněním se od možného chápání jako digitalizaci či výrobní optimalizaci. Také nelze na Průmysl 4.0 nahlížet bez souvislostí – inteligentní továrny potřebují „inteligentní zázemí“ – inteligentní logistiku, domácnosti, dopravu atp., je tedy zřetelné, že se nejedná o změny jen na úrovni průmyslu. Dostalo se i na příklad digitální továrny v Ambergu, která zaměstnává stejný počet pracovníků jako před zdigitalizováním při nárůstu objemu výroby o 700%. Zajímavým poznatkem také bylo, že obecně s vyšší mírou digitalizace nároky na odbornost zaměstnance klesají – systém zde slouží jako rádce. Průmysl 4.0 přinese další světovou diferenciaci a záleží jen na tom, kterým směrem se posuneme. Neaktivita či odvrácení se od konceptu, by přinesla přesměrování dodavatelských řetězců vně ČR.
Na oblast Velkých dat se zaměřil inženýr Hrabina. Snažil se svou prezentací odbourat obavy ohledně velkých investic, nutnosti nákupu obšírných komplexních řešení a datové bezpečnosti. Průmysl 4.0 lze zavádět po částech ve všech typech výrob, i tu těch, kde je nízká míra zapojení počítačů a řídících jednotek. Uvedl konkrétní příklady, kde lze relativně jednoduše začít používat jednotlivé senzory a čipy. Účastníci měli také možnost nahlédnout pod pokličku cloudových řešení.
Doktor Weber ze společnosti Deloitte nastínil přímé i nepřímé nástroje financování firemních aktivit směrem k Průmyslu 4.0. Zejména zdůraznil, že prostředků je k dispozici dostatek, je jen potřeba je umět získat. Analýzou doktor Weber podrobil zejména OP PIK a jeho programy, které jsou Průmyslu 4.0 blízké: Inovace, Potenciál, Aplikace a ICT a sdílené služby. Dalším evropským zdrojem je HORIZON 2020, který nabízí i přes 100% nákladů na inovace, ovšem z ČR o podporu žádá jen pár desítek subjektů. Z národních zdrojů se jedná především o programy TRIO, Epsilon, daňový odpočet na výzkum a vývoj a investiční pobídky. Z jeho hlediska bude co se inovací klíčové investovat do oblasti vzdělávání. K jeho rozvoji může přispět například program podpory odborného vzdělávání zaměstnanců POVEZ II, který MPSV spustí 1.6.
Obecně tedy z toho, co na konferenci zaznělo, vyplývá, že pro české podniky bude implementace principů do budoucna nezbytná, výhodu získají ty, které půjdou změnám aktivně vstříc. Jak ovšem i na konferenci opakovaně zaznělo, žádná firma nebude principy Průmyslu 4.0 zavádět jen kvůli němu samotnému, ale stejně jako každou další inovaci až po důkladném propočítání ekonomické výhodnosti.
Velké díky patří společnosti Seminaria za samotný výběr tématu a velmi dobrou organizaci celé konference včetně dodržení časového harmonogramu a vytvoření prostoru pro konzultace. Přínosem bylo poskytnutí podkladů k prezentacím jak v tištěné podobě pro možnost poznámek, tak ve formě elektronické. Příjemným plusem je také certifikát účasti. Celkově se jednalo o jak přínosně, tak mile strávený čas.
Veronika Schreiberová, 2016-04-10